Meteorologická stanice Holešov:
HISTORIE NAŠÍ STANICE
Podobně jako v Brně jsou meteorologická pozorování v Holešově mnohem starší než pozorování na letecké stanici, pocházejí z 2. poloviny 18. století (evangelický farář Daniel Sloboda od roku 1858 výsledky svých meteorologických a fenologických pozorování zasílal Ústřednímu ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus do Vídně). Později se meteorologická pozorování konala v zámeckém zahradnictví a následně v Zemědělské škole.
Zřízení profesionální meteorologické stanice si vyžádal provoz nového letiště v Holešově, které bylo vybudováno poté, co v nedalekých Otrokovicích místní podmínky přestaly vyhovovat pro lety větších letadel. Stanice na letišti v Otrokovicích (Zlín-Baťov) byla v činnosti od poloviny roku 1946 (letiště fy Baťa bylo sice zřízeno již v meziválečném období, avšak bez letecké meteorologické služebny. Na letišti v Holešově přistálo první letadlo 1. dubna 1953 a večer a v noci v témž dni byla stanice převezena z Otrokovic do Holešova, aby následujícího dne v 5 hod. ráno mohlo na novém místě začít první pozorování.
V té době stanice měla úplné vybavení, chyběl pouze anemograf. K měření výšky základny oblačnosti se používal oblakoměrný světlomet a „píchací“ balonky plněné vodíkem. Vertikální dohlednost při mlze se měřila tak, že na cívku s klikou ve stojánku byl namotán provázek, označený po 10 m. Provázek stoupal vzhůru opět pomocí balonku.
Postupně byla stanice vybavena dalšími přístroji a pomůckami. V roce 1959 byla instalována distanční stanice a univerzální anemograf METRA, v letech 1959-1963 Robitzschův pyranograf, v letech 1963-1992 počítač blesků, 1965 faksimile, váhový sněhoměr, 1968 oblakoměr IVO, 1980 elektrický anemograf a měřič promrzání půdy, 1982 měřič dohlednosti, v roce 1995 započalo automatické měření radioaktivity a směru a rychlosti větru anemometrem Vaisala, v roce 1996 byla ukončena automatizace meteorologických měřením zprovozněním systému Vaisala. K předávání zpráv stanice původně používala letištní dálnopis. Vlastní dálnopis byl používán od roku 1958. V současné době se zprávy předávají počítačem za pomoci modemu po telefonní lince.
Kromě běžné pracovní náplně byla stanice zapojena do programu Mezinárodního geofyzikálního roku 1957-1958, v roce 1959 začala s předpovídáním mrazíků ve vegetačním období, které organizoval K. Pejml. V letech 1959-1963 se na stanici měřilo globální záření a vlhkost vzduchu aspiračním psychrometrem. V letech 1961-1962 byl prováděn speciální odběr srážek pro zjišťování radioaktivity. Do roku 1962 se stanice zabývala také úplným fenologickým pozorováním. V letech 1971-72 byla stanice pověřena zkušebním šifrováním počasí podle nového klíče SYNOP. Od roku 1980 se měří hloubka promrzání půdy.
Od 22. ledna 1980 stanice přešla pod pobočku Brno a z Prahy-Ruzyně byla řízena pouze metodicky. V roce 1981 skončila v Holešově údajně následkem ropné krize pravidelná letecká doprava. Letiště přebral SLOV-AIR, který značně rozšířil místní leteckou školu, jedinou školu pro civilní piloty v republice. Tím intenzita leteckého provozu ještě vzrostla. Podle vyjádření vedoucích pracoviště se v té době na stanici „netrhly“ dveře, stále byla zaplněna pilotními adepty, kteří se učili získávat a číst zašifrované meteorologické informace. Meteorologičtí pozorovatelé tak vlastně zadarmo suplovali letecké instruktory, a to přitom většinou i v noci, kdy se školili hlavně piloti vrtulníků.
Pracovníci letecké meteorologické stanice v Holešově se tedy na přípravě pilotů SLOV-AIRu podíleli jednak meteorologickým zabezpečováním jejich výcviku, jednak jejich teoretickou přípravou. Zhruba 80% výkonu těchto pilotů připadalo na leteckou chemickou činnost, která byla prováděna zejména letadly Z-37 Čmelák.
V letech 1981-1991 vydávala letecká meteorologická stanice Holešov regionální předpovědi počasí pro zemědělské podniky v širokém okolí (viz kap. 4.5.6). Protože byly zaměřeny především na organizaci polních prací, obsahovaly kromě běžných informací předpovědi množství srážek, délky slunečního svitu, začátku a konce výskytu rosy. Po určitou dobu byly v zimním období vydávány regionální předpovědi pro silniční správy a technické služby a od poloviny 80. let do roku 1991 pokusně biometeorologické předpovědi pro Agrozet Prostějov. V 80. letech, kdy pracovní vytížení stanice bylo největší, měla stanice až 7 pracovníků.
Půlhodinové pozorování bylo prováděno od roku 1957. Od 1. 5. 1965 v nočních hodinách v době od 22.00 do 04.00 SEČ bylo pozorování hodinové. Půlhodinové pozorování v ostatní dobu trvalo až do roku 1985. Týkalo se to zprávy METAR. METREPORT se v 30 minutovém intervalu předával až do konce roku 1994, kdy na letišti v Holešově byla po privatizaci zrušena Služba řízení letového provozu. Dále stanice na základě měřených veličin produkovala zprávy SYNOP, METAR, SPECI, INTER a RAD (zpráva RAD obsahuje údaje o příkonu fotonového dávkového ekvivalentu – radiaci) a pro pobočku Brno sestavovala týdenní a měsíční klimatologické výkazy.
Služebna meteorologické stanice se na letišti několikrát stěhovala, v roce 1964 sídlila v maringotce, pak v místnosti vedle odbavovací haly, od ledna do 2. listopadu 2009 ve stavební buňce, nyní v nové budově na okraji průmyslové zóny. V červnu 2009 se přestěhovala i meteozahrádka cca 300 m na SZ. Od 1.července přešla stanice pod Odbor profesionální staniční sítě ČHMÚ.
Přehled pozorovatelů stanice Holešov:
| Roky: | Vedoucí stanice: | Pozorovatelé: |
|---|---|---|
| 1953 - 1954 | Karel Slezák | Stanislav Němec, Josef Půček |
| 1954 - 1957 | Josef Půček | Stanislav Němec |
| 1957 - 1960 | Josef Půček | Stanislav Němec, Miroslav Pechek, František Pavlas |
| 1960 - 1961 | Josef Půček | Stanislav Němec, František Pavlas, Jan Vysloužil |
| 1961 - 1963 | Josef Půček | Stanislav Němec, František Pavlas, Rudolf Komínek |
| 1964 - 1969 | Josef Půček | František Pavlas, Rudolf Komínek, Jan Vysloužil |
| 1969 - 1971 | Josef Půček | František Pavlas, Rudolf Komínek, Jan Vysloužil, Eduard Dobeš |
| 1971 - 1972 | Josef Půček | František Pavlas, Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Josef Burián |
| 1972 - 1973 | František Pavlas | Josef Půček, Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Josef Burián, Jan Šindelář |
| 1973 - 1980 | František Pavlas | Josef Půček, Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Jan Šindelář |
| 1980 - 1982 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Jan Šindelář, František Kukla, Lubomír Hruban |
| 1982 - 1984 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Jan Šindelář, František Kukla |
| 1984 - 1987 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Jan Šindelář, František Kukla, Lubomír Hruban |
| 1988 - 1989 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Eduard Dobeš, Jan Šindelář, František Kukla, Lubomír Hruban, Petr Švehlák |
| 1989 - 1990 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Jan Šindelář, František Kukla, Lubomír Hruban, Petr Švehlák, Petr Podvala |
| 1991 - 1992 | František Pavlas | Jan Vysloužil, Jan Šindelář, František Kukla, Lubomír Hruban, Petr Podvala |
| 1992 - 1996 | Jan Šindelář | Jan Vysloužil, František Pavlas, František Kukla, Lubomír Hruban, Petr Podvala |
| 1996 - 1998 | Jan Šindelář | Jan Vysloužil, František Kukla, Lubomír Hruban, Petr Podvala, Petr Škop |
| 1999 - 2008 | Jan Šindelář | Petr Podvala, Petr Škop, Jiří Švec |
| 2008 - 2010 | Petr Škop | Petr Podvala, Jan Šindelář, Jiří Švec |
| 2010 - 2011 | Petr Škop | Petr Podvala, Patrik Trnčák + Milan Čermák (leden - duben) a Jan Šindelář (květen - prosinec) |
| od 2012 | Petr Škop | Petr Podvala, Patrik Trnčák |
Fotogalerie:
Pohled na meteo zahrádku s přístroji v roce 1956.
Snímek z července 1964 ukazuje R. Komínka v provizorním pracovišti HMÚ. Stanoviště HMÚ bylo v letech 1953 - 1963 v budově přístavby hangáru s okny na SZ. Po přestavbě pak byla okna na SV. Po zrušení výpravny ČSA byla služebna v rohové místnosti. Maringotka sloužila v letech 1953 - 1960 jako pracoviště TWR (kontrolní věž) a stávala na jižním rohu hangáru. Foto: Zdeněk Kabelík.
Služebna LMS v maringotce, rok 1964.
František Pavlas (vedoucí stanice 1972 - 1992) mezi přístroji na meteo zahrádce.
Rok 1955.
Vnitřek meteo budky s přístroji v 80. letech.
Interiér služebny v 80. letech. Na fotce E. Dobeš.
Psaní zprávy dálnopisem.
Psaní zprávy dálnopisem.
Tehdejší vybavení služebny.
Sledování výšky oblačnosti "mrakoměrem".
Mrakoměr, přístroj na zjištění výšky oblačnosti.
Jan Vysloužil při práci ve služebně.
Skupinové foto:
Zleva doprava: František Kukla, Jan Šindelář, František Pavlas, Jan Vysloužil, Lubomír Hruban a Petr Podvala.
Zleva doprava: Petr Podvala, Petr Škop, Josef Půček, Jan Vysloužil, František Kukla, Jan Šindelář a František Pavlas.
Zleva doprava: Ing. Jílek z LMS Brno, Bohumil Techlovský, Jan Šindelář, p. Skřivánek z LMS Liberec, Josef Půček, Petr Podvala.
Horní řada, zleva doprava: Petr Podvala, Petr Švehlák, Petr Škop, František Pavlas, Josef Půček. Dolní řada: František Kukla, Jan Vysloužil, Jan Šindelář, Jiří Švec.
Zleva doprava: Petr Škop, Lubomír Hruban, Petr Podvala, Jiří Švec, Jan Vysloužil, Josef Půček, Jan Šindelář a František Pavlas.
Horní řada, zleva doprava: Petr Švehlák, Petr Škop, Josef Půček, František Pavlas. Dolní řada: Petr Podvala, Jiří Švec, František Kukla a Jan Šindelář.
Horní řada, zleva doprava: Lubomír Hruban, Petr Švehlák, Jan Šindelář, František Kukla, Petr Škop. Dolní řada: Jiří Švec, Josef Půček, Jan Vysloužil.
Horní řada, zleva doprava: Petr Škop, Petr Švehlák, Petr Podvala, František Kukla. Dolní řada: Jiří Švec, František Pavlas, Josef Půček, Jan Šindelář.
Horní řada, zleva doprava: Lubomír Hruban a Petr Škop. Dolní řada: František Kukla, František Pavlas, Jan Šindelář a Jiří Švec.
Horní řada, zleva doprava: Petr Škop, Jan Šindelář a Petr Podvala. Dolní řada: František Kukla, Petr Švehlák, Lubomír Hruban a Jiří Švec.
Horní řada, zleva doprava: Petr Podvala, Petr Škop a Patrik Trnčák. Dolní řada: František Kukla, Jiří Švec, Jan Šindelář a Lubomír Hruban.
Horní řada, zleva doprava: Patrik Trnčák, Jan Šindelář a Petr Podvala. Dolní řada: Jiří Švec, Petr Škop a František Kukla.
Kam dál:
