Meteorologická stanice Holešov:

OPTICKÉ JEVY

Na této stránce jsou popsány různé optické jevy občas pozorované také na naší stanici.

Duha - patří mezi známé optické jevy. Jak víme ze školy, vzniká lomem a odrazem slunečních paprsků na vodních kapkách. Můžeme ji vidět prakticky během celého roku, nicméně záleží na výšce Slunce nad obzorem, které může být maximálně do výšky 42°. V létě v pravé poledne duhu neuvidíme, jelikož je Slunce hodně vysoko, ale dost často nastává situace, že k večeru ustávají bouřky, oblaka se srážkami odchází na východ a západní obzor se vyjasní a Slunce vykoulí nádherný duhový oblouk na východní straně oblohy.

Vedle hlavní (primární) duhy se dost často objeví také slabší vedlejší (sekundární) duha, viz. obrázek. Ta má sled barev přesně opačný než duha hlavní. Za mimořádných podmínek vznikají duhy vyšších řádů, tzn. terciální a kvartální, ty jsou již na opačné straně oblohy, okolo Slunce a jejich pozorování je velmi složité. Pokud vznikne duha nad vodní hladinou, může se objevit i reflexní duha (pozor, neplést s odrazem duhy na hladině vody!) u nás pravděpodobně zatím nepozorovaná. Dokonce i v noci může vzniknout duha, pokud jasný Měsíc svítí na odcházející srážky.

duhaduhaduhaduha

duhaduhaduhaduha


Mlhová duha - mlžná či bílá duha se může ukázat prakticky každé mlhavé ráno, avšak je třeba, aby Slunce mělo dostatečnou intenzitu svitu. Taková podmínka nastává v případě, když mlha odchází a Slunce se prodere zkrz mlhu či nízkou oblačnost. Vzniká na drobných kapičkách obsažených v mlze a proto je mdlá a neostrá. Pokud je mlha zmrzlá - tj. obsahuje místo kapiček krystalky, duha nevznikne. Mlhová duha je vždy slabší a méně zřetelnější než běžná duha. Je spíše bělavá, ale při delším pozorování lze u ní vidět velmi slabé odstíny barev. Dvojitá mlhová duha je velmi vzácná a na světě je pouze několik takových pozorování.

Jak si vyrobit mlhovou duhu - pokud bydlíte na konci města či na samotě a v noci neruší žádné osvětlení, můžete si vytvořit svou mlhovou duhu. Stačí k tomu hustá mlha a silný zdroj světla. Větší baterku, reflektor či světla auta namíříte do dálky, do mlhy, stoupnete si zády ke zdroji tohoto světla a před vámi se ukáže duha. Jak ostrá či jasná bude záleží na tom, jak silný zdroj světla máte a jak kvalitní jsou vodní kapičky v mlze. Nicméně slabou duhu uvidíte už za svitu běžné kapesní svítilny a nebo dokonce i u poslední lampy v ulici, pokud tato lampa svítí do tmy.

duhaduhaduhaduha


Irizace a korona - oba tyto jevy vznikají podobně jako duha, lomem a odrazem světla na vodních kapičkách, v tomto případě však vysoko v atmosféře, v oblacích Altocumulus. Irizace je patrná dost často na okrajích Altocumulů (nejčastěji Ac lenticularis) ale i Stratocumulů. Pokud jsou podmínky dobré a vodní kapky v oblaku stejnoměrné, může irizace přejít v koronu, která vypadá jako sled opakujících se duhových barev, červenou vždy ke Slunci/Měsíci. Koronu můžeme vidět často u jasného Měsíce, kde ji známe pod lidovým názvem "studánka". Korona však nemusí vznikat jen na vodních kapičkách, ale také např. na částečkách pilu, takové koroně pak říkáme pilová. Viditelná je často na zcela jasné obloze a právě absence Ac oblaků je důkazem, že korona vznikla na něčem jiném než na kapkách vody.

irizaceirizaceirizaceirizace

irizaceirizaceirizaceirizace


Soumrakové jevy - pod tímto názvem se ukrývají všechny jevy pozorovatelné během východu či západu Slunce. Mezi nejčastější patří tzv. krepuskulární paprsky. Tyto paprsky lze často vidět ještě dlouho po samotném západu Slunce, jakoby vystřelovali z jediného bodu přesně tam, kde Slunce zapadlo. Pokud jsou tyto paprsky viditelné i na druhé straně oblohy, nazýváme je antikrepuskulární. Mezi vzácnější podívanou patří také krepuskulární paprsky viditelné díky Saharskému písku či sopečnému prachu v atmosféře. Pokud je obloha zcela jasná, můžeme ráno či večer vidět také Venušin pás, který se rozprostírá po většině obzoru a má růžové zbarvení. Venušin pás je nejlépe patrný na horách či z letadla.

soumrakový jevsoumrakový jevsoumrakový jevsoumrakový jev

soumrakový jevsoumrakový jevsoumrakový jevsoumrakový jev


Halové jevy - jsou speciální třídou optických jevů. Všeobecně se o halech uvažuje jako o vzácných jevech, nicméně jsou častější než se může zdát. V průměru lze vidět nějaký halový jev asi 100 - 130x za rok. Hala vznikají lomem a odrazem slunečního paprsku na ledových krystalcích v atmosféře. Většinou tyto krystalky obsahuje vysoká oblačnost Cirrus (Ci), Cirrostratus (Cs), vzácněji Cirrocumulus (Cc) a vyjímečně také Altocumulus (Ac). V zimě, především na horách, se ledové krystalky vyskytují také při zcela jasné obloze a volně poletují ve vzduchu (v podobě zmrzlé mlhy či ledových jehliček) a také na nich mohou vzniknout halové jevy, které jsou většinou jasnější a barevnější než v případě vysoké oblačnosti.

Halové jevy vznikají na mnoha různých typech ledových krystalků což ovlivňuje jejich jas, barevnost, tvar a četnost. Nejčastěji se v atmosféře nacházejí krystalky typy destička a sloupek, na kterých vznikají nejběžnější halové jevy - Malé halo, halový sloup, parhelia apod. Některé destičky či sloupky mohou mít speciální orientaci a podle toho na nich vznikají vzácné jevy jako Parryho oblouk či Lowitzův oblouk. Vzácné jsou pyramidální krystalky, mající opravdu tvar pyramidy, na těch pak vznikají hala o různých průměrech. Ty se vyskytují pouze několikrát do roka. Velmi vzácné jsou krystalky kubické, na kterých vzniknou extra vzácné halové jevy, u nás ještě nikdy nepozorované. Zajímavostí je, že i určité sněhové vločky mohou za vznik slabého halového sloupu.

halohalohalohalo

halohalohalohalo


Zpět na Zajímavosti