Meteorologická stanice Holešov:

Sledujeme bouřky na radaru

Běžný člověk vnímá bouřku až přijde a projeví se blesky a hromy. A i když se podívá na předpověď, zjistí maximálně to, že "dnes mohou být bouřky". Ale co se tak naučit poznat bouřku z radaru? Naučit se, která bouřka přinese kroupy a vědět to tedy dříve, než kroupy udeří? Tento článek je určen všem, kteří se v radarovém snímku nevyznají a chtějí se něco nového naučit a používat to.

Bouřky můžeme rozdělit na vzniklé z tepla a nebo frontální. Frontální, tedy ty bouřky na čele fronty, můžeme snadněji předpovědět, jelikož víme o poloze fronty. Bouřky z tepla nelze předpovědět na konkrétní místo, lze jen vydat upozornění (většinou) pro celý kraj, že je zde možnost výskytu bouřek. Pokud se však naučíme používat radarové odrazy, které jsou běžně přístupné na internetu, můžeme sami poznat, zda bouřka projde nad námi a zda bude s kroupami.

Meteorologický radar pochopitelně nerozezná bouřku, ale umí rozeznat intenzitu srážek v oblacích obsažených. Nerozeznává tedy oblaka, ale srážky v nich. Proto může být klidně zcela zatažená obloha a na radaru není ani skvrnka, protože oblačnost obsahuje velmi málo nebo zcela žádné srážky. Radarový snímek je provedený v barvách a proto můžeme rozeznat intenzitu (= sílu) srážek.

Přibližný přehled barev - srážek na radarovém snímku:

radarový snímek barvy

Pokud se tedy naučíme používat a sledovat radar, můžeme tak zjistit:

- polohu a vzdálenost bouřky od nás

- rychlost s jakou se bouřka k nám přibližuje

- intenzitu srážek (slabé, mírné, silné)

- krupobití

- vznik či rozpad dalších bouřek a mnohé další.

radarový snímek

Obr. 1: ovládání radaru: 1 - kliknutím na toto tlačítko aktualizujete snímky (pokud jsou dostupné, viz. dále), 2 - výběr po kolika minutách se má radar aktualizovat. Vzhledem k tomu, že se stejně aktualizuje po 15 minutách, nemá smysl vybírat jiné číslo, 3 - seznam snímků, které jsou dostupné. Vidíte, že jsou po 15 minutách. Můžete si vybrat i více než 6 snímků a podívat se na animaci do minulosti. Nebo si můžete vybrat jen jeden snímek a ten si dopodrobna prohlídnout, 4 - rychlost animace (jednoduše jak rychle se budou snímky pohybovat) a jak dlouho má být viditelný poslední snímek, než animace opět přeskočí na začátek, 5 - zde si vybíráte polohu křížku, na obrázku je vybraný Holešov.

radarový snímek

Obr. 2: radarový snímek s bouřkou z tepla postupující na Zlínský kraj. Podle textu výše již víte, že samotné jádro bouře má bílou barvu a tedy obsahuje i kroupy. Jedná se tedy o velmi silnou bouřku se silnou přeháňkou a krupobitím. Bouřku jsem na radaru sledoval asi dvě hodiny před jejím příchodem a mohl jsem se na kroupy připravit.

radar

Obr. 3: výřez z předchozího obrázku s popisem. Všimněte si, že na čele (na začátku) bouřky vznikají nová jádra - nové bouřky, které mohou během 15 - 20 minut zesílit a přinést další silné přeháňky či kroupy i když hlavní bouřka třeba zanikne. Sledováním radaru to snadno zjistíte.

radar linie bouřek

Obr. 4: další snímek radaru, tentokráte s linií bouřek na studené frontě, která postupovala od Čech na Moravu (od západu na východ - na obrázku tedy zleva doprava). Podle obr. 2 si můžete sami udělat představu o tom, jak silné srážky (či kroupy) v bouřkách budou. Vidíte, že asi ve středu snímku je i bílé jádro s kroupami.

popis bouřky

Obr. 5: fotka bouřky z tepla s popisem. Čelo bouře vypadá vždy nejstrašidelněji a přináší (většinou) silné nárazy větru. Po přechodu čela se k nám dostane jádro s blesky, srážkami a kroupami. Po odchodu jádra bouře mohou srážky doznívat v podobě trvalého deště z vyšších částí bouřkového oblaku (část kovadliny).

Blesky

Kromě krupobití bude běžného člověka zajímat i další nebezpečný jev - blesk. Zatímco radar nám ukazuje srážky (déšť, přeháňky, kroupy) detekce nám pak zobrazuje polohu blesků nad ČR. Můžeme tak zjistit, kolik blesků ta či ona bouřka vyprodukovala a kterým směrem se pohybuje. Ideální je sledovat obě aplikace zároveň, radar i detekci, a udělat si tak přesný obrázek toho, co nás čeká v dalších minutách či hodinách.

CG blesk: blesk oblak-země (cloud to ground), nebezpečný blesk.

CC blesk: blesk mezi oblaky (cloud to cloud), hezká podívaná.

Běžné omyly o blescích:

- blesk neuhodí do stejného místa dvakrát: právě že uhodí a jak rád. Některé vysoké budovy dostanou zásah bleskem během jedné bouřky i desetkrát.

- blesk udeří do nejvyššího bodu v okolí. Nesmysl. Blesk si sice vybírá nejvodivější objekt, ale proč by to nemohl být pařez na mítině kde je okolo plno vysokých stromů? A proč to nemůže být člověk, i když je nedaleko vysoké budovy? Blesk uhodí kdekoliv a do čehokoliv. I do holé a ploché země.

Na co si dát pozor:

- neotevírat za bouřky okna, i když nás láká vpuštění chladného a čerstvého vzduchu do bytu. Pro blesk to je pozvánka domů. Největší chybou je otevření okna na konci bouřky. Blesků je méně, hromy jsou slabší, vzdálenější a celkově se zdá, že bouřka odchází. Na druhé straně oblohy dokonce vidíme už i jasnou oblohu! A v tom "prásk" a z vyšších částí bouřkového mraku, které jsou ještě nad námi, sjede blesk. Většinou se jedná o kladný CG blesk, ze kterého tak rádi vznikají kulové blesky (viz. častý popis kulového blesku na konci bouřky, z jasné oblohy či silného úderu blesku na konci bouřky atd.).

- za bouřky nechodit na vyvýšená místa, k vodě, nekoupat se atd. Stát pod stromem je jasná sebevražda. Nebezpečné jsou i výstupy na kopce či hory za bouřky.

- telefonovat pevnou linkou za bouřky se nedoporučuje. Teoreticky může být nebezpečné i koupání či pouštění vody z vodovodu. Doporučuje se vytáhnout elektrospotřebiče ze zásuvek.

Blesk CG

Obr. 6: blesk do země (tzv. blesk CG - cloud to ground) ve vzdálenosti asi 4 km od pozorovatele (tedy mne). CG blesky jsou nejnebezpečnější a mohou udeřit kdekoli. Zapomeňte na přísloví, že blesk neuhodí do stejného místa dvakrát a nespoléhejte na to, že "blesk udeří do nejvyššího předmětu". Pro sledování blesků slouží další webová aplikace, viz, dále.

detekce blesků

Obr. 7: snímek detekce blesků nad ČR. Vidíte zde všechny blesky, které detektory dokáží zachytit. Čím jasnější barva, tím "čerstvější blesk", tedy žlutá - aktuální blesk, červená - starý blesk. Podle toho lze také sledovat postup bouřky. Každý žlutý blesk totiž zčervená a podle toho poznáte, kterým směrem bouřka jde. Vidíte zde i součet blesků (SUM) a rozdělení na CG a CC blesky. CC nás nemusí zajímat, jsou to blesky oblak - oblak (cloud to cloud), nás zajímají hlavně CG blesky (je jedno zda + či -).

Odkazy na výše zmíněné aplikace:

Radarové snímky:

Základní přehled situace:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html

Radar s mapou ČR, která lze i přiblížit na jednotlivá města:

http://radar.bourky.cz/

Detekce blesků:

Od ČHMÚ:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/blesk/data_jsceldnview.html

Od Blitzortung:

http://www.blitzortung.org/Webpages/index.php?lang=en&subpage_0=15

Doufám, že vás můj článek něco naučil a že se alespoň někteří z vás naučí používat radar a detekci. Můžete se tak hodně dlouho dopředu připravit na silnou bouřku či krupobití narozdíl od těch, kdo jen občas podívají na oblohu (pokud vůbec) a s napětím nepřipravení čekají "co dojde za hrůzu". Pokud máte otázky, pište do Diskuze. Obrázky z radaru a detekce (c) ČHMÚ.

Zpět na stranu Zajímavá pozorování